Pan starosta nás vítá a dojezd stíháme na čas. Je to přeci jen kus cesty z Mutkova. Usměvavé oči pana starosty, srdeční přivítání od kolegy, natěšená posluchačka, kterou moc potěšila karikatura mé osoby – tady bude moc dobře  A v hospůdce další známí  Paní z pošty a nakonec dojde řeč i na mého kamaráda a spolužáka, který se mnou zakládal Fofrovanku – Honzíka Kunyta. To si od něj ještě slíznu, protože včera musel odjet – je to učitel – z chalupy. A proč U zlatého potoka? Není to zlatem, nebo zlatými děvčaty (jsou tři) co se střídají s obsluhou za pultem. Je to tím, že tento potok nikdy nevyschl. Přeji, aby zlatým zůstal pořád a pro zlaté lidi, jako jsem v Řídeči poznal. A pane starosto – moc děkuji za dáreček. Ať se vám vydaří hody.
řídeč
řídeč
řídeč
řídeč
řídeč
řídeč
řídeč